You Said It In a Simple Way | 1.díl

5. června 2013 v 10:00 | Ellione. |  You Said It In a Simple Way | Fan Fiction

o 4 roky později.
Příležitost jít na vysokou mi poskytla nový začátek. Všichni mě uvidí teď a už nikdy si mě nebudou spojovat s tou patnáctiletou holkou, která nosila rovnátka a brýle. Prostě jsem dospěla. Rovnátka mi sundaly a brýle jsem nahradila čočkami. Cítím se sama se sebou líp.
Bohužel, když jsem bez brýlí a rovnátek přišla normálně do školy, nikdo si toho nevšiml. Teda asi všiml, ale ne že by se pro mě něco změnilo. Pořád jsem byla chudinka.
Vybrala jsem si jednu z nejvzdálenějších univerzit od domova. Asi taky proto, abych se tam s nikým nemohla potkat a aby o mě nikdo nemohl roznášet ty ponižující historky.
Teď jsem tady.
Stojím před mamčiným autem a v rukách mám krabice, které jsou připraveny na přenos do mého budoucího pokoje.
"Zlato, koukala ses na to číslo pokoje?" Zakřičí mamka zatímco z kufru auta vyndává další krabici. Já mezitím sáhla do kapsy a vylovila několikrát přeložený papírek, na kterém byli všechny údaje, které budu potřebovat.
"Budova B a pokoj číslo 102." Krabici jsem si položila na koleno a papír položila na vrch. Potom jsem se ohlédla na mamku a všimla si, že se vybavuje s nějakým mladým klukem.
"Darcy tenhle mladý muž nám nabídl pomoc." Otočila se na mě máma a já si naštvaně prohlédla celkem pohledného kluka. Jeho vlasy byli blond, ale tak trochu do hněda a měl krásné modré oči, které si mě prohlíželi stejně jako já jeho.
"Ne, díky. Jestli si myslí, že potřebujeme pomoc jen kvůli tomu, že jsme dvě ženy, tak my ji nepotřebujeme. Jsme silné a dokážeme to odnést samy." Vystrčila jsem bradu vzhůru. Možná jsem trochu lhala, protože jsem si nebyla zrovna dvakrát jistá jestli dokážu vynést ještě dvě krabice a tašku.
"Zlato, víš, že mám problémy se zády, takže bude jen dobře, když nám tenhle mladík pomůže." Usmála se na něj máma a na mě nenápadně mrkla.
Cože? Co to jako dělá?
"No, já zatím odnesu tuto krabici." Popadla krabici s knihami a rychlejším krokem mířila k pavilonu B.
"No..tak mi ukaž, co mám vzít." Usmál se na mě neznámí kluk. Jeho úsměv je až pekelně sladký. "Mimochodem jsem Kyle." Natáhnul ke mě ruku, ale hned ji zase stáhnul, když postřehnul, že mám plné ruce.
"Darcy." Odpověděla jsem prostě. "Vezmi..třeba tuhle." Ukázala jsem na krabici s knížkami. Kyle jen přikývl, vzal ji a potom zavřel kufr.
"Veď mě, Darcy." Usmál se na mě a já přikývla.
Prodírala jsem se davem studentů, kteří přijeli už v sobotu, ne v neděli a koukala jsem zmateně po obou stranách, abych zahlédla číslo 102. Neviděla jsem to číslo, ale svojí mamku, tak jsem zamířila k ní místo toho, abych stále musela natahovat krk, abych zahlédla mezi hlavami destičku s číslem.
"Je tam už moje spolubydlící?" Zeptala jsem se a kývla hlavou směrem k pokoji.
"Ne ještě ne. Nejspíš přijede až zítra..nebo někam šla, ale věci tam nemá." Usmála se. "No, tak já jdu pro ten zbytek věcí."
Kývla jsem na Kyla ať mě následuje do pokoje. "Uhm, polož to třeba sem." Ukázala jsem na místo pod postelí a on tam opatrně položil krabici s knihami.
"Už víš s kým bydlíš?" Zeptal se mě.
"Ne."
"Já taky ne.. Odkud jsi?"
"Eastbourne."
"Oh to je celkem dálka sem na Durham Univrzitu." Jen jsem pokrčila rameny a pořádně se porozhlédla po pokoji. Byl celkem velký, stěny namalované na bílo a u dvou stěn naproti sobě byli jednolůžkové postele. Potom tam byli dvě skříně a okno, které mělo výhled ven.
"To je schválně." Odvrkla jsem.
"No, tak já už půjdu." Věnoval mi poslední úsměv a potom se ztratil v davu lidí, kteří se většinou loučili s rodiči, kteří za nimi přijeli.
Kyle sice vypadal sympaticky, ale..je to muž. A ty ať vypadají jakkoliv sympatiky jsou vždycky stejní. Vždycky zlomí srdce a ublíží nám.
***
Před odjezdem mě moje mamka mačkala v objetí a cítila jsem, jak se jí po tvářích linou vlny slz. Bylo to samozřejmé, vždyť cesta trvá přes šest hodin, takže se asi často vídat nebudeme. Jedině přes Skype.
"Víš..Darcy..Táta by na tebe byl pyšný. Na to, že jsi se sem dostala na stipendium. Na to, jaká je z tebe rozumná holka." Hladila mě po zádech a po zmíňce o tátovi mě zamrazilo v zádech. Táta umřel na rakovinu, když mi bylo šest. Mamka se tehdy zhroutila. Trvalo dlouho než se z toho dostala. A když se tak stalo, stejně si zaslíbila, že si už nikdy nikoho nenajde.
Moje paže ji zmáčkly ještě víc a po mých tvářích už sjelo taky pár slz.
"Budeš mi chybět, mami." Zašeptala jsem jí do svetru.
"Ty mě taky holčičko." Potom mě políbila na tvář, nasedla do černého Volkswagenu a odjela. Koukala jsem, jak její auto mizí v zatáčce než jsem se otočila směrem ke koleji. Začínalo mi být smutno.
Nikoho jsem tu neznala.
Byla jsem oficiálně sama.
Ale konečně s novým začátkem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Caroline. Caroline. | Web | 5. června 2013 v 16:13 | Reagovat

:OOOO
panebože,to je úžasný!
pokračuj

2 bebs. bebs. | Web | 5. června 2013 v 16:28 | Reagovat

úplne ma to dostalo. ohúrilo.
páči sa mi, ako si opísala vzťah medzi darcy a jej mamou. je vidieť, že si sú blízke, že stoja vedľa seba, vedia, že keď budú potrebovať, tá druhá je tu pre ňu.
zamilovala som sa do popisu prostredia. tá univerzita sa mi páči :))
a potom dej. oceňujem, že zatiaľ sa v príbehu objavila len jedna nová postava [teda s mamou až dve], a to kyle. je to oveľa lepšie, než keď v prvom diele do príbehu natrepeš šestnásť nových osôb a človek si potom ani za nič nepamätá, o koho sa jedná.
veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu. zatiaľ to je úžasné :))

3 c-carloss c-carloss | Web | 5. června 2013 v 17:00 | Reagovat

krásný díl ,těším se na další "-"

4 ♥Lara ♥Lara | Web | 5. června 2013 v 17:53 | Reagovat

Naprosto úžasný, četla jsem a najednou byl konec :D Kyle mi přijde jako strašněj sympaťák, ale uvidímě co bude dál :) A ten vztah mezi Darcy a její mamkou je podle mě naprosto úžasná, je mi líto, že Darcy přišla o tátu :/

PS: Poslala jsem žádost o spřátelení :)

5 Nikyy † Nikyy † | Web | 5. června 2013 v 20:56 | Reagovat

úžasné. dokonalé.skvělé.Všechny tyhle slova tvoji povídku vystihují.
Né vážně.už se těším na další díl.
Ty pocity všechny. <3
KRÁSA.

6 Katherine Katherine | Web | 5. června 2013 v 22:01 | Reagovat

To je dokonalý :)
Měli by natočit takovej film ;D fakt že jo ! Byl by luxusní.
Už se těším na další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama