
Takže a je to tu. Konec jedné rozsáhlé části mého života. Konec mých šesti let na základce (v třetí třídě jsem přestoupila). Je to divné, ale slzy se ke mě ještě nedostavili. Možná je to tím, že si prostě ještě neuvědumuju, že je v září neuviím. Že uvidím úplně cizí lidi na škole, kde není nikdo koho bych znala.
























